06.12.2007

METABOLICKÉ TESTY

V chovech dojnic ovlivňují metabolické poruchy s téměř 50% významností stabilitu dojivosti, plodnosti a zdraví stáda. Tento význam komplexu výživa/metabolismus bývá ovšem v mnoha chovech značně podceňován. Signálem pro možné problémy v chovu jsou pro zemědělce hlavně nedostatečná nebo klesající dojivost, zvýšený počet buněk v mléce a poruchy plodnosti. Přitom je nutné mít na mysli, že dojnice reaguje na veškeré zatížení nejdříve snížením dojivosti, zvýšením počtu buněk v mléce a poruchami plodnosti. Při dalším zesílením rušivých faktorů nebo prodloužení jejich působení se pak vyskytují specifické příznaky různých onemocnění.

Snahou  každého chovatele je zabezpečení vysoké dojivosti, stabilní plodnosti a dobrého všeobecného zdraví. Různé metabolické cykly reagují na poruchy postupným přesunem z fyziologické na patologickou oblast s často velice širokou zónou přechodu. Již delší dobu před nástupem manifestačních symptomů onemocnění reaguje metabolismus měřitelnými změnami. Proto jsou metabolické údaje obzvlášť vhodné k brzkému posuzování rizika. K posouzení funkce metabolismu patří jako základní prvky kontrola výživy, zhodnocení údajů z měsíční kontroly dojivosti a systematické posuzování tělesné kondice. Pomocí těchto tří základních metod se dá rozpoznat velká část metabolických problémů stáda dojnic v raném stádiu. Vzhledem k tomu, že tyto metody nevyžadují větší dodatečné výdaje, patří ke každému měsíčnímu hodnocení stáda.
Kontrola výživy, analýza dat z KU a posouzení tělesné kondice poskytují informace k metabolismu energie, cukrů, tuků a proteinu a tím k riziku výskytu ketóz, steatózy jater a lipomobilizačního syndromu i k zásobování vlákninou a riziku subklinické bachorové acidózy. Tyto poruchové faktory představují nejčastější poruchy po otelení a v rané laktaci. Na druhé straně nedovolují výpověď o metabolismu makroprvků, mikroprvků, vitaminů a k zátěži škodlivými součástmi krmiva (mykotoxiny). Navíc jsou možnosti hodnocení rovnováhy kyselin a bazí, jaterního metabolismu, ale i metabolismu energie a tuku omezené na zásobní výpovědi. Tyto mezery v informacích jsou uzavřeny metabolickými profily.
Je nutné rozlišit vyšetření se vztahem k onemocnění a profylaktická vyšetření. Pro moderní managament chovu s požadavkem včasného odhadu rizik mají profylaktické metabolické profily velký význam.
Organizace je popsána v tabulce 1. Jedná se o postup na základě namátkových kontrol. Pro otestování jsou namátkově vybrány klinicky zdravé dojnice z chovu. Jediné kritérium pro výběr je pokud možné přesné přiřazení k období laktace podle údajů v tab.1. Upřednostňovaná velikost výběrových souborů je 10, minimálně však 7 zvířat ve skupině. Ideálně by bylo oddělené seskupení dojnic v první laktaci a starších dojnic. Vzhledem k finanční náročnosti se to však zpravidla neprovádí. V malých chovech, kde není k dispozici dostatečný počet zvířat v odpovídajících skupinách pro odběr vzorků v určitý den, je možné vzorky sbírat přes určité období a pak je skladovat – mrazit. Tento postup je lepší než sloučení skupin.

Tabulka 1: Postup při profylaktickém ošetření metabolismu

         metodický základ                  metoda namátkových vzorků

         vybraná zvířata                  náhodný výběr klinicky nenápadných zvířat, zaznamenání období laktace

         období vyšetření                             období stání na sucho 1 (-8 týdnů až –3 týdny)

                                                        období stání na sucho 2 (-3 týdny až 0)

                                                        0 – 1 týden post partum

                                                        3 – 5 týdnů post partum

                                                        15 – 18 týdnů post partum

         velikost skupiny                n = 10 zvířat/vyšetřené období

         odebrané vzorky                krevní sérum, moč, plná krev, popř. chlupy, mléko

Pracuje-li se přesně podle údajů z tab.1, bylo by potřeba vyšetřit vzorky od 50 zvířat, což je finančně příliš náročné. Proto se pracuje s tzv. směsnými vzorky. Vzorky získané od jednotlivých vybraných zvířat jsou smíšeny ana partes aequales tak, že vzniká vždy jeden vzorek pro každou skupinu. Tím se redukuje počet vzorků z 50 na 5. Vedlejším efektem je, že dostaneme z laboratoře automaticky průměrnou hodnotu, kterou potřebujeme pro analýzu. Průměrné hodnoty jsou sepsána do tabulek a jsou tak k dispozici v přehledné formě pro další analýzu. Průměrná hodnota skupiny se dá získat se stejnou přesností z jednorázové analýzy směsného vzorku i zprůměrováním výsledků deseti jednotlivých analýz. Správnost tohoto tvrzení byla prokázána pro všechny běžné klinicko-chemické a hematologické ukazatele v krvi, séru i moči.

Důležitější než analýza jednotlivých vzorků je výběr širokého spektra parametrů, přičemž práce se směsnými vzorky uvolňuje finanční prostředky pro větší počet vyšetření. Zásadně se vychází z toho, že porucha každého metabolického cyklu vede ke zdravotním problémům. Proto je určeno široké spektrum laboratorně-diagnostických ukazatelů a plné krvi, séru a moči (tabulka 2).

Komerčně jsou nabízeny profily až se 40 ukazateli. Jsou analyzovány průměrné hodnoty jednotlivých skupin a ty jsou srovnávány s referenčními hodnotami. Je však nutná velká odborná znalost pro správnou interpretaci výsledků.

Tabulka 2: Spektrum ukazatelů zjišťovaných v metabolických profilech
 

Rudolf Staufenbiel, Klinik für Klauentiere,
Fachbereich Veterinärmedizin, Freie Universität Berlin
zpracovala Karolina Vašíčková, Genoservis – poradenství, s.r.o.