27.02.2004

ZKUŠENOSTI Z DÁNSKA S VYŘAZENÍM ANTIBIOTICKÝCH RŮSTOVÝCH SIMULÁTORŮ

Představení dánské produkce prasat
Ročně 13 500 dánských chovatelů vyprodukuje 22,5 miliónů prasat (viz. tabulka 1), což představuje 1,8 miliónů tun vepřového masa. Přibližně 1,6 mil. prasat je použito na export. Více jak 95 % všech prasat je odporáženo na dvou farmáři vlastněných a kooperujících jatkách. Přibližně 80 ? 85 % vepřového masa jde na export převážně do EU, Japonska a USA. Producenti, kteří dodávají prasata na zmíněná jatka, odvádí z každého prasete poplatek 14 DKK (cca 60 Kč). Tyto peníze spadají pod administrativu ?Danish Meat and Bacon Council? a jsou určeny na výzkum a vývoj (NCPP ? Národní komise pro produkci prasat), marketing, informační servis, atd.

Odstranění antibiotických růstových stimulátorů
Od ledna 2000 byly z živočišné produkce v Dánsku odstraněny antibiotické růstové stimulátory (dále ARS). Na základě monitoringu 62 farem s výkrmem prasat lze konstatovat, že 63 % nemělo negativní zkušenosti s tímto krokem, které by se promítly do snížení přírůstku nebo zvýšeného výskytu průjmových onemocnění. Některé chovy (26 %) zaznamenaly dočasné zhoršení denních přírůstků, zatímco u 11 % farmářů byly zmiňované problémy trvalé.

Kompletní vyřazení ARS u producentů selat se datuje od ledna 2000. Nicméně u cca 50 % se používala krmení bez ARS již od poloviny roku 1999.
Tabulka 2 demonstruje snížení denního přírůstku (o 20 g) a tím i zvýšení věku při dosažení 30 kg při porovnání roku 1998 a 1999. V letech 2000 a 2001 došlo k mírnému zlepšení výsledků a jejich stabilizace. Přesto lze konstatovat, že vyřazení ARS z krmení selat mělo za následek průkazné snížení přírůstků a zvýšení úhynů. Negativní účinky lze shrnout do následujících bodů:
- zvýšení ?poodstavových? průjmů
- zvýšení chronických infekcí (Lawsonia intracellularis)
- zvýšení živinového přetížení organismu
- redukce využití živin z krmiva

Tabulka 2: Národní průměry producentů selat (počítáno od dubna do dubna následujícího  roku)

Graf 1: Národní průměry producentů selat (viz. data tabulka 2)

Dánsko patří mezi země s nejpřísnější legislativní kontrolou léčiv. Toto je jeden z důvodů, proč je v Dánsku spotřeba léčiv na úrovni pouze 1 % ze spotřeby EU, zatímco celková produkce prasat představuje cca 10 %. Změna v legislativě v roce 1995 zakázala veterinární sféře profitovat z prodeje léčiv. Za účelem snížení průjmových onemocnění po odstavu bylo uděláno mnoho změn ve výživě a managementu. Přesto mnoho chovů muselo aplikovat antibiotika jako léčbu. Zatímco spotřeba ARS se snížila ze 107 tun v roce 1997 na 0 tun v roce 2000, narostla spotřeba antibiotik použitých k léčbě z 56 tun (1997) na 80 tun (2000). Pokud však zhodnotíme celkovou spotřebu antibiotik, došlo k významnému poklesu.

Jak můžeme pomoci selatům po odstavu
Zmírnění ?poodstavových? problémů při vyřazení ARS můžeme shrnout do dvou oblastí:
1. faktory managementu
2. faktory výživy

ad 1. Faktory managementu
- Turnusový systém ustájení. ?All in - all out? (vše dovnitř - vše ven) management a WTF (od odstavu do výkrmu ve stejném kotci) ? tyto obecně známé systémy v dánských testech prokázaly zlepšení zdravotního stavu a produkčních ukazatelů.
- Správná velikost kotců a turnusů. Pomalejší růst má za následek akumulaci selat v chovu (selata jsou delší dobu v sekci odchovu a předvýkrmu), což může vést k přeskladnění kotců s následným umocněním negativních dopadů vyřazení ARS.
- Více pozornosti věnovat aktuálnímu prostředí v kotcích. Zkušenosti z Dánska naznačují, že management, návrhy a udržování ventilačních systému jsou často chybné. Zvířata jsou často vystavena průvanu, chladu a vlhkosti s následkem zhoršeného zdraví.
- Více pozornosti věnovat zvýšení odstavové hmotnosti.

ad 2. Faktory výživy
Složení krmných směsí, fyzikální vlastnosti a krmné strategie mohou zlepšit ?zdraví zažívacího traktu? a produktivitu. V Dánsku se zaměřili na restriktivní krmení, ochranné diety, neantibiotická aditiva.
Dánské studie zaměřené na restriktivní krmení (75 % krmné dávky oproti kontrolní skupině) po dobu prvních 14 dnů po odstavu ukázaly, že zdraví selat bylo průkazně lepší v porovnání s ad libitním krmením. V jednom chovu ze tří testovaných došlo ke snížení úhynů. Na druhé straně na jedné farmě bylo dosaženo u restriktivního krmení horších produkčních výsledků. Zahraniční literatura uvádí, že příjem krmiva musí být stimulován první dny po odstavu (0. ? 3. den) za účelem minimalizace poškození epitelového povrchu tenkého střeva, což by redukovalo ?trávící kapacitu?. Příjem krmiva v následné periodě (4. ? 8. den) musí být redukován až do obnovy střevních struktur.
Další testovanou strategií bylo použití ochranných diet, pro které je charakteristický nízký obsah proteinů, ale velké množství živočišných bílkovin (rybí moučka, sušená syrovátka, sušené odstředěné mléko), vysoké zastoupení ječmene a přídavek organických kyselin. Ochranné diety se sníženým obsahem energie neměly žádný efekt na zdraví a došlo k průkaznému zhoršení produkčních parametrů.
NCPP ? Národní komise pro produkci prasat testovala přes 100 komerčních neantibiotických aditiv. Jako příklad autoři uvádějí ?NuproTM 2000? od firmy Alltech. Pro odstavená selata je obecně nejlepší alternativou k vyřazeným ARS použití organických kyselin. Nejlepší produkty na bázi kyselin v průměru zlepšují produkční  ukazatele ve stejné míře jako ARS. Positivní efekty organických kyselin se promítají ve zlepšení denního přírůstku a stravitelnosti krmiva. Dochází k redukci pH v žaludku, zvyšuje se růst lakto-baktérií a snižuje se růst coliformních baktérií.

Na závěr lze konstatovat, že vyřazení antibiotických růstových stimulátorů z krmení prasat mělo průkazné následky na produkci selat v podobě horšího přírůstku a vyššího úhynu. Tyto negativní efekty se podařilo v Dánsku stabilizovat a denní přírůstek začal v posledních letech mírně stoupat. To poukazuje na fakt, že se dánští farmáři naučili pracovat bez použití ARS v krmivech.

Literatura: MARIBO, H. 2003. Weaning pigs witout antibiotic growth promoters: strategies to improve health and performance. In: Nutritional Biotechnology in the Feed and Food Industries:
Proceedings of Alltech´s 19th nternational Symposium.

Zpracoval Filip Offenbartl, Genoservis, a.s. Olomouc