11.06.2004

JAK JE DŮLEŽITÝ PŘÍJEM KRMIVA?

Moderní genotypy prasat přijímají méně krmiva za den. Srovnáním mezinárodních dat se ukazuje zhoršování růstové schopnosti prasat a tím i negativní vliv na rentabilitu výroby jatečných prasat.

Užitkovost prasat za posledních 10 - 15 let se průkazně zlepšila za využití nových selekčních postupů. Denní přírůstek živé hmotnosti, množství libového masa, konverze krmiva a výška podkožního tuku zaznamenaly značné zlepšení. V této souvislosti můžeme zaznamenat zvýšení požadavků na výživu prasat a také významný pokles apetitu, což je reprezentováno snížením množství přijímaného krmiva. Někteří výrobci krmiv na tuto skutečnost reagují tak, že prodávají drahá krmiva a domnívají se, že nižší apetit je pro ně výhodou.

Ze současných faktů je patrné, že dochází ke snižování příjmu krmiva a tím hrozí, že dané odvětví ztratí v budoucnu rentabilitu pokud se nenajde způsob, který bude znamenat obrat.

Je zřejmé, že existuje silné spojení mezi hlavními znaky užitkovosti a množstvím přijatého krmiva. Například příjem krmiva určuje velikost denního přírůstku. V počítačových modelech, zabývajících se růstem, se obvykle předpokládá, že každých 0,1 kg krmiva navíc za den představuje ve výsledném přírůstku živé hmotnosti o 35 g více.
Tyto modely typicky pracují s tím, že zvýšení krmiva o 0,1 kg zvýší konverzi krmiva o 0,05. Ovšem toto je nesmírně zjednodušené.  Vztah mezi jednotlivými vlastnostmi není úplně lineární. Některé prameny se uvádí, že nejprve klesá konverze s příjmem krmiva a na konci výkrmu se příjem zase naopak výrazně zvyšuje. Někdy je zjednodušení skutečnosti tak výrazné, že ignorují další velmi důležité faktory jako je pohlaví, genotyp, množství zvířat na plochu, mikroklima, zdravotní status a komponentní složení krmiva. Tyto faktory jsou ve vztahu k množství přijatého krmiva na jednotlivých farmách vysoce specifické.

V praxi musí být všechny tyto okolnosti známy a proto velké množství farmářů krmí individuálně a úspěšná krmná receptura může být aplikována efektivně jen na konkrétní podmínky. Příjem se na mnoha farmách odhaduje podle místních zvyků, což je nespolehlivé a často vede k neefektivnímu využívání krmiv. Normální producenti mohou očekávat ztrátu 2- 10% z celkově používaných krmiv.

Nedávno byly ve Velké Britanii publikovány doporučení, které navrhují různé krmné strategie přijmu krmiva odpovídající živé hmotnosti, množství svaloviny, prostředí a typu diety. Za cíl si dávají, v každé fázi od odstavu do porážky, rozložení krmiva v optimálním poměru. Postupně se podle potřeby maximalizuje denní příjem krmiva, od odstavu až do porážky (tabulka 1).

Tabulka 1:  Návrh příjmu krmiva od odstavu do porážky

* Předpokládají se zdravá prasata v termoneutrální zóně, krmivo obsahuje 13,5 MJ SE.
* Genotyp prasat standard ?plus? má vysoký potenciál růstu svaloviny zatímco genotyp standard ?mínus? má nízký potenciál růstu a vyšší podíl tuku
* Genotyp prasat standard ?plus? přijímal krmivo velice dobře a měl dobrý managenent po odstavu
* Kanečci mají vysoký potenciál ukládání svaloviny, zatímco kastráti mají sklon k vyššímu ukládání podkožního tuku
* Jde o farmy se standardním příjem krmiva, později se může objevit nižší příjem z důvodu přeplnění kotců

(Zdroj: BSAS ? Nutrient Requirement Standards for Pigś?)

Nízký apetit selat po odstavu komplikuje ukládání proteinů. Mimo to výzkumy za posledních více než 20 let zjistily, že ad-libitní příjem krmiva z vhodných samokrmítek ve skutečnosti redukuje cenu. Rychlý růst, za co nejkratší čas do hmotnosti 25 kg, dává předpoklad dobré kvalitě jatečných prasat. Více nedávných zjištění, pocházejících z moderních genotypů prasat, zaznamenává rychlé dosažení hmotnostních přírůstků a tím dosažení tržní hmotnosti. Každé zvýšení o 50 g/den v hmotnostním přírůstku v poodstavovém období  znamená redukci 10 dnů věku při porážce.

Krmné doporučení pro mladá prasata by se měla postarat o vysoký potenciál růstu, který by neměl blokovat genetické možnosti organismu. Ve výkrmu prasat je podobná situace - s velkou odborností se musí zpracovat krmná křivka tak, aby reagovala na všechny fáze výkrmu, zvláště pak na období mezi 20 - 40 kg, kdy prasata efektivně konvertují krmivo do tělesných tkání. 

Typ koryta a dostatek prostoru musí být velice přesně dodržen, protože je průkazně zjištěn vliv na růst zvířat uvnitř skupiny, kde dochází k variabilitě. Pokusy ukazují, že i nezáměrné omezení přístupu ke korytu může vést k rozptylu hmotnosti ve skupině o 2 - 3 kg do 35 kg ž. hmotnosti a až 15 kg a více rozdílů mezi jednotlivými zvířaty u prasat do porážkové hmotnosti. Toto má skutečný komerční dopad na zefektivnění systému all-in/all-out, a tím se zmenší hmotnostní rozpětí skupin.

Výzkumy ukazují, že prasata s velkou schopností příjmu krmiva mají lepší imunitní status. Avšak zatížení imunitního systému odvádí energii jinam než do přírůstku. Ve studii z roku 1997 se uvádí, že asi 6 % energie bylo spotřebováno na regulaci imunitního systému.

Limitování energie v krmivu vede k omezení ukládání libové masa. Tabulka 2 ukazuje údaje získané na kanečcích a prasničkách v období růstu 80 - 120 kg.

Tabulka 2: Vliv spotřeby energie na množství libové tkáně u kanečků a prasniček při hmotnosti 80 - 120 kg

Zdroj: Lees (1998)

Je otázkou, zda-li rychlejší ukládání libové tkáně u moderních genotypů prasat bude limitujícím faktorem při využití ad-libitního příjmu krmiva. Velký význam při šlechtění linií je kladen na zlepšení konverze krmiva, ale také na vnímavost změn v obsahu proteinů. Proto je důležité optimalizovat potřebu proteinů, která zároveň  maximalizuje ukládání svaloviny.

Zvyšování krmné dávky je nutné zohlednit také ve vztahu k teplým částem roku. Několik autorů poukazuje, že vysoké teploty a vlhkost signifikantně snižuje růst, protože klesá příjem krmiva. Francouzští výzkumníci v roce 2000 zjišťovali vliv teplot na užitkovost prasat v rozmezí od 15 do 90 kg. Sledovali vliv ?chladné? tropické teploty (teplota 24,6°C, relativní vlhkost 84%) a  ?horké? tropické teploty (teplota 27,3°C, relativní vlhkost 82%), ve srovnání s kontrolní teplotou 20°C a 75%. Neprůkazné rozdíly se objevovaly mezi kontrolní skupinou a skupinou s ?chladnými? tropickými teplotami v růstu, příjmu krmiva, konverzi a ukazatelích jatečné hodnoty. Avšak průkazné diference byly mezi kontrolní skupinou a skupinou krmenou v ?horkých? tropických teplotách - nižší příjem krmiva a konverze krmiva byla nižší o 13 %. Zajímavé bylo zjištění, že vnitřní orgány měly při vysokých teplotách sníženou hmotnost.

V budoucnu bude důležité ? pro předpovídání přijmu krmiva ? používání takových růstových modelů, které budou zohledňovat genetický progres. Dnes jsou projekty, kde růst prasat v období od 40 - 110 kg dosahuje v průměru 950 g za den, s každoročním zlepšením o 15 gramů za rok v průběhu posledních 15 let. Tabulka 3 zachycuje zlepšení růstu libového masa a redukci tuku.

Tabulka 3: Plánovaná změna v následujících 15 letech při hmotnosti zvířat 40 - 110 kg

Zdroj: Walters (2001)

Tento model předpokládá libovější prasata s vyššími přírůstky. V kombinaci se zvyšováním růstu se bude měnit pohlavní dospělost a to bude vyžadovat změnu nutričních parametrů. Zvyšující se denní příjem krmiva bude vyžadovat extra přídavky energie a lyzinu. Rozdíl mezi genetickým potenciálem a dosahovanou komerční užitkovostí - příjmem krmiva zaznamenaným na farmách, je daleko pod možností příjmu dnešního genofondu. Z toho plyne, že je nutné udělat ještě mnoho práce v příštích letech.

Pig International, září 2003
přeložil Zdeněk Tvrdoň, Genoservis a.s. - PS Přerov