Homepage poradenstvi clanky vyziva-prasat 204-krmeni-prasnic-za-ucelem-co-nejvetsiho-zvyseni-jejich-produktivity

18.02.2002

KRMENÍ PRASNIC ZA ÚČELEM CO NEJVĚTŠÍHO ZVÝŠENÍ JEJICH PRODUKTIVITY


Jedním z nejhlavnějších úspěchů za posledních 30 let, co se týká snahy zlepšit plodnosti prasnic, je to, že se podařilo z průměru 16 selat ročně zvýšit produkci prasnic na 24 selat za rok. Za těmito úspěchy stojí především nejen samotný pokrok v genetice, péče o zvířata, dobré hospodaření, ale především zdravá reprodukce, přičemž výživa a naše stále zvětšující se poznatky o ni, hlavně co se týče jejího vlivu na prasnice, hrají v této otázce zásadní roli a napomáhají nám lépe rozeznat její nejdůležitější složky a jejich vliv a důsledky v souvislosti s prasnicemi.


Stěžejními otázkami však zůstávají následující - které hlavní složky v dodávaném krmivu toto ovlivňují, co musíme především zvážit v otázce úpravy krmení a to především přidáním či odebráním některých jejích složek, aby pak dodávané krmivo co nejlépe vyhovovalo současné ?moderní? prasnici běhen všech fázích jejího produktivního života.
Je třeba si uvědomit, že odbouráním určité důležité složky v krmivu v jisté životní fáze prasnice může mít důsledky na jinou fázi života. Ačkoli všechny složky krmiva jsou důležité, v tomto článku je hlavně kladen důraz na význam aminokyselin a ty složky jež mají vliv na energii. Tedy jednoduše řečeno na ty složky krmiva, které jsou nezbytně nutné a mají klíčový význam v otázce zvýšené produktivity prasnic.

Doplnění chovu a jeho efektu v případě mladé prasnice
Představuje možné oživení chovu z hlediska jeho budoucnosti. Nyní je zcela známo, že nesplňuje-li mladá prasnice požadovaná kritéria během prvního vrhu, nemohou být plně využity její možnosti ba i genetický potenciál, který může přispět v chovu prasat. Stáří mladé prasničky by se mělo přibližně pohybovat mezi 220?230 dnů a váha by měla být mezi 130?140 kg. Dále by měla tloušťka jejího hřbetního tuku být 18?20 mm. Měla by mít adekvátní tělesné rezervy, dobrou kondici a dostatečnou sexuální zralost. Naplnění těchto výše uvedených skutečností je příslibem, že prasnička bude mít početný vrh hned na poprvé, ale i při následujících vrzích a napomůže po mnoha stránkách zkvalitnit svou produktivitu. Speciálně vymezena výživa je pro mladé prasničky doporučena takto: 13 MJ energie a 6,5?8,0 gramů lysinu/kg. Takto by měla být mladá prasnička krmena v období před zapuštěním a 3?4 týdny po něm. Překrmování mladých prasniček během březosti má negativní dopad na počet, ale i na přežití embryí a tedy následně na velikost vrhu.

Březost
Během březosti by se mělo krmení prasnic přizpůsobit speciálnímu krmnému harmonogramu, který by se měl odvíjet podle předem stanoveného schématu a měl by vést nejen ke zvýšení tuku na hřbetě, ale i k dosažení požadované tělesné kondice to je 3,5 u porodu při 5?ti bodové stupnici. Tento harmonogram krmení i s následnými požadavky je označen v tabulce č. 1. Krmení by se mělo během březosti prasnice speciálně upravovat a to zvláště pak v její třetí fázi, kdy nároky na rapidně rostoucí plod se zvětšují na maximum. Je tedy velice důležité zvýšit v tomto období množství krmiva, což zajistí dobrý růst plodu, ale především udrží prasnici v optimální tělesné kondici, dobrý vývoj mléčné žlázy důležitých nejen pro mlezivo tak pro produkce mléka.

Tabulka č.1: Potřeba energie a lysinu u březích prasnic  

Těles. hmot.při zapuštění(kg) Přírůstek hmotnosti(kg) Energie(MJ ME/den) Lysin(g/den) Množství krmiva(kg/den) 120 40 28,3 14,7 2,3 160 30 30 13 2,4 200 20 31 11 2,5 240 15 23,6 10,2 2,6 280 10 34,6 9,4 2,8


Laktace
Během laktace by měla být prasnice odstavena při nejmenším počtu 10 selat, když jejich průměrná společná váha dosahuje 70 kg  ve 21 dnech života. Tak, aby si prasnice uchovala minimální ztráty jak její váhy tak tělesné kondice. Laktace je pravděpodobně nejkritičtějším obdobím života prasnice a krmná strategie má v tomto období vliv nejen na růst a vývoj selat, ale i následný reprodukční potenciál prasnice v následném životě. Je nezbytně nutné vědět veškeré požadavky, které jsou kladeny na výživu, znát její složky, které jsou nutné během laktace. Hodnoty energie a aminokyselin, které jsou potřebné při různých váhových kategoriích, jsou uvedeny v tabulce č. 2. Tyto hodnoty vycházejí z průměru a při krmení by se mělo také přihlédnout na aktuální požadavky během laktace. Ty by měly být spojeny s produkcí mléka prasnice, které by se měly zvětšovat během laktace.

Tabulka č. 2:  Potřeba energie a lysinu během laktace

Těles. váha v době oprašení (kg) Energie(MJ ME/den) Lysin(g/den) Množství krmiva(kg/den) 10 selat 12 selat 10 selat 12 selat 10 selat 12 selat 150 78,8 90,3 49 58 5,9 6,7 200 83,5 95,2 50 59 6,2 7,1 250 88 99,7 51 60 6,5 7,4 300 92,5 104,2 52 61,5 6,9 7,7

 Tak například příjem krmiva by se měl postupně zvětšovat přidáváním 0,5 kg denně z 2,0?2,5 kg na den od prvního dne laktace do 4,5?5,5 kg denně sedmého dne laktace, přičemž by prasnice měla být krmena chutně. Je také nezbytně nutné, aby krmení probíhalo několikrát během dne, je-li prasnice krmena jen dvakrát za den, není schopna zkonzumovat uspokojivé množství živin, které by byly v souladu s jejími metabolickými požadavky, zvláště pak v konečné fázi laktace. Na druhé straně je velice důležité nepřekrmovat během počáteční fáze laktace, což může následně ovlivnit prasnici při přijímání krmiva v druhé polovině laktace, kdy je její potřeba mnohem vyšší a není potom schopná přijímat potravu v takových dávkách v jakých by měla. Také to může vyvolat u prasnic syndrom MMA. Důležitou otázkou je i napájení, které má vliv na příjem krmiva. Voda by měla být dodávána v potřebné míře, jestliže je prasnice napájena pomocí trubicových napáječek pak musí být minimální průtočnost 2 litry za 1 minutu. Velké prasnice kojící velké počty selat potřebují vypít 40?50 litrů za den. Nedostatek vody může zapříčinit, že zvíře nepřijme dostatek krmiva, ale má to i negativní dopad na tvorbu mléka.

Od odstavení po další zapuštění
V tomto období by měla být prasnice krmena  tzv. laktační dietou. Cílem by mělo být zapustit prasnice od 5. do 7. dne po odstavení, což ale není realita mnohých farem. Tato metoda by měla mít dobrý dopad  na produktivitu. 

Krmná strategie a diety
Správné naplánování a jeho vlastní realizace vyžadují znalost o krmivu a jak by mělo být dodáváno během všech fázích reprodukčního cyklu. Na základě těchto znalostí pak můžeme vhodně krmivo upravovat a volit krmnou strategii, která by měla vyhovovat individuálním potřebám prasnice během reprodukčnímu cyklu. U mladých prasniček je důležité zaměřit se na výživu tak, aby co nejlépe zvýšila její produktivitu, hlavně co se týče počtu selat v prvním vrhu, ale i následujících. V této souvislosti se doporučuje speciální dieta. V období březosti by se mělo krmení odvíjet nejen podle tělesné hmotnosti, ale i celkové kondice prasnice ba i prostředí. Důraz by měl být kladen i na to, aby  krmivo bylo pro prasnici chutné, což pochopitelně přispívá k její spokojenosti a klidu. V době laktace by se mělo dbát na to, aby prasnice produkovala potřebné množství mléka z předkládaného krmiva a nedocházelo k odbourávání jejich tělesných reserv. Selata by měla být umístěna v teplém a suchém prostředí se snadných přístupem k čerstvé vodě. Po odstavu je třeba prasnici krmit tak, aby byla co nejspíš zapuštěna na početný vrh. Tento model má také napomoci ke snížení počtu tzv. drahých dnů, které se počítají od odstavení do zabřeznutí.

Závěr
K zajištění dobré produktivity moderní prasnice je nutná výživa, která se nejen spojuje s její potřebou a zároveň má dobrý dopad na celkový efekt  prasnic tzn. dělat víc než jen správně upravovat krmnou dávku, ale včas a dobře ji předkládat prasnicím. Splnění všech těchto požadavků má dobrý vliv na zvýšení produktivity prasnic.  
 

International Pig Topics, ??????
přeložil Lubomír Vítek, Genoservis, a.s. Olomouc,