08.11.2007

Koncepce výživy moderních genotypů prasat.

Koncepce výživy moderních genotypů prasat

Hlavní zásadou produkce zvířat vysoké kvality je používání těch nejkvalitnějších krmiv, kam kromě vysoce hodnotných vitaminózně minerálních doplňků samozřejmě patří i hygienicky nezávadné obiloviny a ostatní komponenty krmných směsí, jako například sojový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, sladový květ, pšeničné otruby a cukrovarské řízky.

 !!! Přirovnání k vrcholným sportovcům !!!

Stěžejní body v programu chovu prasnic

Důležitým bodem v chovu prasnic je fázová výživa, jejímž úkolem je v jednotlivých fázích reprodukčního cyklu optimálně zásobit zvířata dostatečným množstvím energie, bílkovin, minerálních látek a vitamínů zajišťujících vitalitu zvířat a tím i jejich vysokou produktivitu.
Neméně důležité také je zásobení zvířat dostatečným množstvím pitné vody.

Krmení březích prasnic

Březí prasnice mají nižší potřebu energie a bílkovin, současně ale jsou vysoké nároky na minerální a účinné látky.
Toto je zajištěno zkrmováním speciální směsi pro březí zvířata, která optimálně splňuje požadavky starších prasnic. Tato směs se dávkuje v množství kolem 2,5 kg v závislosti na chovné kondici zvířat.
Důležitou úlohu zde také sehrává obsah hrubé vlákniny, která je limitující nejen pro mechanické nasycení zvířat, ale i pro optimální roztažení trávicího traktu, který je pak ve fázi laktace schopen pojmout větší množství krmiva a tím pokrýt zvýšené potřeby zvířat. Jako zdroj této hrubé vlákniny mohou být použity pšeničné otruby, cukrovarské řízky, sladový květ, apod., avšak o jejich zařazení do krmné směsi rozhoduje jejich kvalita. V současné době se optimálním řešením jeví použití krmného ovsa.

Krmení kojících prasnic

V laktačních směsích usilujeme o dostatečné zásobení energie, což bývá u velmi plodných prasnic častým problémem, především v závislosti na množství přijatého krmiva, ovlivněné kapacitou trávicího traktu.
Rovněž vyrovnané zastoupení aminokyselin, díky kterému je možné snížení podílu sojového šrotu ve směsích na cca 15 %, sehrává svou roli.
Zároveň dochází ke snížení obsahu N-látek v krmné směsi, a tím k menšímu zatížení látkového metabolismu prasnice, čímž je dosaženo vyššího zásobení všemi výživnými a účinnými látkami.
V rámci přípravy na porod se 5 dnů před plánovaným porodem snižujeme množství krmiva cca po 0.5 kg za den. V den porodu se krmení vynechá a podá se pouze pitná voda.
Po porodu zkrmujeme laktační směs, první týden po oprašení se množství krmiva pozvolna zvyšuje, denně o 0.5 kg. Potom se po cca 1 kg snažíme dostat na minimální množství přijatého krmiva 6,5 kg.
Po odstavu selat, tj. při ustájení v zapouštěcím centru, by se měla ještě cca 10 dnů zkrmovat laktační krmná směs. Dle kondice volíme množství laktační směsi, od 2.5 do 4 kg, v případě normální chovné kondice, vynecháme dvě krmení po odstavu, pouze podáme dostatečné množství pitné vody. Po úspěšném zapuštění se musí množství krmiva snížit na cca 2.5 kg a přejít na směs pro březí prasnice.

Výživa selat

Předpokladem pro výborné výsledky v odchovu jsou vysoce stravitelné krmné směsi, které se včas začínají přikrmovat tak, aby byl trávicí systém selete připraven v době odstavu na trávení pevného krmiva.
K tomu nám slouží cílené zásobení čtyřmi hlavními aminokyselinami a receptura přizpůsobená výkonům trávicího aparátu selete, což umožňuje jeho minimální zatížení a tím i bezproblémový odchov selat.
Časný a dostatečný příjem krmiva selaty se dosahuje:
hrubší strukturou krmné směsi
nabídkou čerstvé směsi každý den
a především v prvních dvou týdnech nabídkou směsi vícekrát během dne.

Odchov prasniček

Chovná zvířata by neměla být ve výkrmové kondici. Odchov prasniček za podmínek výkrmu, tzn. krmená energeticky bohatou krmnou směsí, není základem pro plodné a dlouhověké prasnice.
Prasničky z důvodu stále probíhajícího růstu, musí být krmeny směsí bohatší na  bílkoviny a minerální látky, tzn. v jalovárně se musí zkrmovat spolu se speciální směsí pro březí prasnice i speciální směs pro odchov prasniček.
V odchovu prasniček do 50 kg zkrmujeme směs PCH 1, která složením odpovídá směsi A0 pro předvýkrm.
Od 50 kg živé hmotnosti musíme krmit pozvolna, s důrazem na dlouhověkost prasnic. K tomu nám slouží směs PCH 2, která je vlastně přechodem mezi směsí KPB a KPK. I přes pozvolné krmení musí být zajištěno dostatečné zásobení makroprvky, mikroprvky, vitamíny a účinnými látkami, protože zásadním předpokladem chovného využití je správný vývoj kostry, vaziv a všech orgánů.        
Pro dosažení produkčního cíle, tj. plodné a dlouhověké prasnice, by měla být růstová intenzita od minimálních 520 g do maximálních 610 g celoživotního přírůstku.

Výkrm prasat

U vykrmovaných prasat musíme vedle genofondu zvířat zohlednit především technologii ustájení, jelikož jiné nároky na zásobení energií ve vztahu k ostatním živinám mají zvířata ve stlaném provozu na hluboké podestýlce, nebo při roštovém ustájení s kejdovým hospodářstvím.
Rovněž technologie krmení sehrává svou roli, mokré krmení se jeví jako efektivnější verze oproti suchému krmení, avšak v závislosti na technickém vybavení dané technologie, což ovlivňuje přesnost dávkování směsí, výslednou sušinu polévek, apod. a tím i výsledky ve výkrmu.
Střed výkrmu ve váze 35 – 70 kg krmíme směsí A2, s hodnotami – viz. Tab.
Konec výkrmu od 70 kg pak dokončujeme na směsi A3 – viz. Tab.
U mokrého krmení volíme spíše variantu jedné silnější směsi, odpovídající A0(A1) a druhé slabší směsi na úrovni A3.