06.12.2007

ZDRAVOTNÍ STAV PAZNEHTŮ ? DŮLEŽITÝ PŘEDPOKLAD VÝROBY MLÉKA

Zdravé končetiny jsou základní podmínkou pro ekonomicko výrobu mléka a chovatelská řečení, že nohy dojí, nebo že se dojí nohama, je velice pravdivé. Proto je nutno věnovat maximální pozornost zdravotnímu stavu paznehtů a vytvořit podmínky a systém péče o paznehty abychom eliminovali všechny chyby na minimum.

Které nejčastější chyby se v praxi vyskytují ?

1. Chyby ve výživě
2. Chyby při úpravě paznehtů.
3. Chyby ustájení (podlahy kluzké, s kamínky, ostré nerovnosti – vše, co mechanicky narušuje a zraňuje rohovinu paznehtu)

Chyby ve výživě
Jsou v praxi nejčastější a z důvodu systematičnosti je vhodné je rozdělit do následujících skupin:
a. acidosy bachoru
b. zdravotně závadná krmná dávka ( toxíny, mikroby, plísně…)
c. živinově nedostatečná krmná dávka

A) Acidosy bachoru
Jsou v praxi velice časté hlavně v subklinické formě. Jde o nadměrnou produkci těkavých mastných kyselin v bachoru (octová, propionová, máselná), které dojnice není schopna vstřebat přes stěnu bachoru do krve. Tímto se nám množství kyselin v bachru neustále zvětšuje, klesá pH bachorové tekutiny pod 5,5 a v tomto kyselém prostředí nám některé žádoucí bakterie bachoru odumírají a naopak jiné nežádoucí (Streptoccocus bovis, Lactobacillus) se nám množí, produkují nežádoucí velice kyselou kyselinu mléčnou (laktát), která nám ještě více snižuje pH bachorovétekutiny, takže v bachoru vzniká velmi silná acidóza. Fyziologická mikroflora bachoru (Megasphaera elsdenii, Selenomonas ruminantium …) je schopna určité množství nežádoucí kyseliny mléčné proměnit na žádoucí těkavé kyseliny bachoru a takto se bránit vzniku těžké acidózy. Jestliže ale neuděláme adekvátní opatření ve výživě, prostředí bachoru se nám bude neustále okyselovat a acidóza šířit do celého organismu dojnice.
V čem je ale acidosa bachoru tak velice nebezpečná pro paznehty? Je to hlavně v tom, že při acidóze bachoru nám velké množství mikrobů v bachoru odumírá. Uvnitř těl těchto mikroorganismů se nacházejí endotoxiny a histaminy, které se spolu s kyselinou mléčnou a i ostatními látkami dostávají přes stěnu bachoru do krve. Krví potom putují do celého organismu a taky do paznehtů, kde endotoxiny a histamin ovlivňují propustnost kapilár v paznehtu a jsou příčinou růstu nadměrného množství  měkké nekvalitní rohoviny. (V provozu to znamená, že takto nemocné paznehty musíme častěji strouhat a rohovina je měkká.) Kromě toho u některých těžších případů se ve škáře paznehtu hromadí tekutina v důsledku vyšší propustnosti kapilár paznehtu a takto nám vzniká tzv. neinfekční zánět hlubokých vrstev paznehtu. Tato tekutina se uvnitř paznehtu neustále tvoří a tlačí se uvnitř paznehtu všemi směry nahoru i dolu. V některých případech prorazí přes chodidlo paznehtu ven a potom nám vznikají už tzv. infikované vředy na paznehtu a v některých případech tekutina jde nahoru a kolem korunky paznehtu nahoře, kde končí rohovina, můžeme pak pozorovat otok, většinou zarudlý. V nejtěžších případech potom tekutina z paznehtu postupuje i do kloubu spěnky, kde vzniká rozsáhlý zánět, který je pro dojnici nejčastěji infaustní.
Takže závěrem k bachorovým acidosam lze konstatovat, že jejich hlavní nebezpečí ve vztahu k paznehtům je v tom, že nám pazneht narušují „skrytě, plíživě a zevnitř“, takže se v praxi stává, že pravá příčina onemocnění paznehtů z důvodu acidóz bývá odhalena většinou až   po vyloučení ostatních možných příčin (infekční, špatná úprava paznehtů….). Proto je velice důležité neustále kontrolovat (pohledem, pohmatem …) všechny paznehty a u každého nemocného paznehtu před započetím léčby zjistit příčinu (vnější, vnitřní…).
Nebezpečí vzniku acidóz je opravdu velké. Nejčastěji vznikají v období po otelení, hlavně u dojnic nesprávně krmených před porodem (nedostatečná adaptace bachoru na trávení koncentrátů glycidové povahy) a v období vrcholu laktace, kdy dojnice produkují v bachoru velké množství kyselin. Další kritické období pro všechny dojnice je období léta, kdy v důsledku tepelného stresu klesá příjem krmiva, krmivo je většinou zdravotně závadnější (sekundární fermentace přímo v jámě, korytě…), tím se narušuje prostředí bachoru a vzniká predispozice vzniku acidos. Potvrzením jsou i výsledky pH bachorových tekutin, kdy v letním teplém období při stejné krmné dávce pH bachorových tekutin byly v průměru o 0,3 nižší ve srovnání s výsledky bachorových tekutin ve zbylém období roka.
Nebezpečí acidóz bachoru není zažehnáno, a vzhledem k daným souvislostem acidóz a zdravotního stavu paznehtů a celého organismu dojnice je nezbytné v pravidelných intervalech preventivně kontrolovat stav bachorových tekutin, a tím eliminovat riziko na minimum.

B) Zdravotnězávadná krmná dávka
Jedná se přítomnost toxických látek a patogenních mikroorganismů, plísní, kvasinek… Jde o velkou skupinu, takže se zaměříme jen na ty v praxi nejpodstatnější.

a) konzervovaná krmiva se špatnou fermentací ( většinou senáže)
Zde se setkáváme s přítomností nežádoucích kyselin ( k. máselná, propionová….) a taky s přítomností nežádoucích mikrobů (Clostridium, E coli…). Toto krmivo pro vysokoprodukční dojnice je absolutně nevyhovující. Po příjmu takového krmiva do bachoru se započne už výše popsaný proces odumírání fyziologické bachorové mikroflory a uvolnění mediátorů histaminu a ostatních endotoxinů z těl mikrobů jako při acidóze bachoru, ale navíc ještě jsou zde toxiny a patogeny z krmiva, které „nikam z bachoru neutečou“ a dostávají se spolu přes stěnu bachoru do krve a potom do ostatních orgánů (paznehty, mléčná žláza, pohlavní aparát….).
V konečném důsledku můžeme říct, že při krmení tohoto krmiva narušení zdravotního stavu paznehtů je daleko rychlejší (celkové množství toxínů a patogennů je větší , než u acidóz) a postihuje vetší skupinu zvířat (při acidózách hlavně dojnice po porodu a vrcholu laktace, při intoxikacích všechny skupiny zvířat krmeny intoxikovaným krmivem).
Klinické projevy – otoky a zarudnutí okolí korunky paznehtu, někdy i kloubu spěnky – jsou stejné, ale s daleko těžším přůběhem. Jde o intoxikaci, která nepostihuje jen paznehty, ale celý organismus, a proto i po vyřazení intoxikovaného krmiva z krmné dávky určitou dobu trvá, než se organismus „očistí“ od všech mikrobů a patogenů a až potom může nastat zlepšení zdravotního stavu a paznehtů. V praxi ve většině případů se k narušeným paznehtům z intoxikace potom ze stájového prostředí přidruží infekce, která taky celý průběh onemocnění značně komplikuje. Jestliže v podniku máme senáže se špatnou fermentací, je ekonomicky výhodnější tyto špatné senáže vůbec nekrmit. Dle stavu fermentace lze přistoupit k určitým kompromisům (krmit nízkou dávku býkům, konec laktace ….) ale jen za přísného sledování a při prvních příznacích začínající intoxikace krmivo odstranit.

b) plesnivá krmiva s nebo bez mykotoxinů (mohou být všechny druhy krmiv…)
Většina plísní a mykotoxinů po příjmu do bachoru nenarušuje příliš agresivně bachorovou mikrofloru, ale po určité metabolizaci přestupuje přes stěnu bachoru do krve a putuje ke svým cílovým orgánům, které narušuje (zearalenon - pohlavní aparát, aflatoxin - játra….). Plísně a mykotoxiny spíše působí na zdravotní stav paznehtu sekundárně a to tak že nejdříve oslabují zdravotní stav a imunitu celého organismu, a následně je i potom vlastní pazneht citlivější ke vzniku onemocnění. Působí pomalu a dlouhodobě a nejdříve u dojnic zjistíme jiná onemocnění (mastitidy, metritídy , acyklie…).

c) živinově nedostatečná krmná dávka
U podniků, kde probíhá pravidelně optimalizace krmných dávek, se v praxi setkáváme jen výjimečně s hlubokými deficiencemi. Většinou jde jen o lehčí deficiente v oblasti mikroprvků – Cu,Se a Zn. V některých podnicích v nepříznivém ustájení (vysoká vlhkost a špatný povrch) se doporučuje krmit biotin, který má pozitivní vliv na tvrdost rohoviny paznehtu, ale jeho krmení je ekonomicky náročné a proto je nutno předem zvážit jeho indikaci.

Abychom dokázali udržet optimální zdravotní stav paznehtů, je bezpodmínečně nutné dodržovat zásady správné výživy dojnic a tím předcházet všem výše zmíněným chybám a v korelaci s ostatními opatřeními (úprava paznehtů, jejich pravidelné koupání a desinfekce, podlahy ve stáji …) vytvořit celkový systém péče o paznehty už od telete až po všechny dojnice ve stádě. Jen tak je možné dosáhnout maximální užitkovosti a profitu a chovatelsky řečeno „ dojit nohama“.

Jozef Trajlinek, Genoservis – poradenství, s.r.o.