| |
Homepage
➝ skot
➝ charakteristika-holstynskeho-skotu
Charakteristika holštýnského skotu
Původně nížinný černostrakatý skot pocházející z Holandska a severozápadního Německa,
kde byl vyšlechtěn směrem k mléčné užitkovosti, byl od 17. století vyvážen na severoamerický kontinent.
První dovoz uskutečnili roku 1621 holandští kolonisté, ale za počátek chovu černostrakatého skotu v Americe
považujeme až rok 1852, kdy Winthrop W. Chenery z Belmontu koupil první krávu tohoto plemene, následovala
koupě býčka a po té i dalších kusů zvířat.
Dovozy pokračovaly až do roku 1885, kdy byl zakázán dovoz kvůli obavám z možných nákaz z Evropy.
Do tohoto dne bylo jen z Holandska nakoupeno 7 757 registrovaných plemenných krav a 750 býků.
Další dovozy byly organizovány převážně ze severního Holštýnska (Německo).
V Americe potom docházelo k určité diferenci mezi dovozci a chovateli, neboť jedni nazývali svůj
černostrakatý skot fríský (friesians), druzí potom holštýnským (holsteins).
Už v roce 1871 bylo založeno první sdružení chovatelů, které skot nazývalo holštýnským. V tu dobu
bylo ale také založeno sdružení chovatelů fríského skotu. Do Kanady se tento skot dostal z USA,
ale také přímým dovozem z Evropy, který byl omezen až v roce 1905.
V roce 1885 vznikl chovatelský spolek pod názvem ,,Holstein-friesian association of America?
Holštýnsko-fríské plemeno vzniklo, záměrnou selekcí z evropského černostrakatého nížinného skotu,
který byl do Ameriky dovážen ve větším rozsahu v 19. století především z Holandska, východního Fríska,
Oldenburku, Šlesvicko-Holštýnska.
Následný vývoj ve šlechtění černostrakatého skotu v Severní Americe lze popsat jako intenzivní selekci
výhradně na mléčnou užitkovost spojenou s velkým tělesným rámcem. Souběžně byla v Evropě šlechtěna
kontinentální populace na kombinovanou užitkovost při zachování menšího tělesného rámce v porovnání
s americkou populací.
Důvod šlechtění černostrakatého skotu v Americe právě na jednostrannou mléčnou užitkovost se jeví v
tamní vysoké spotřebě masa spojené s jeho produkcí specializovanými plemeny, přičemž k tomu přispívaly
i velké rozlohy extenzivních pastvin, dobře využitelných právě těmito plemeny.
Plemenný standard byl v roce 1987 podle Špačka a kol. dán u dojnic tělesně dospělých požadovanou výškou
v kohoutku 142 cm a živou hmotností 680 kg. Pokrok ve šlechtění může být patrný i ve vývoji těchto ukazatelů,
kdy v současnosti je u tohoto plemene s velkým tělesným rámcem udávána kohoutková výška u prvotelek
141 - 145 cm při živé hmotnosti 560 - 580 kg a u dospělých krav v rozmezí 149 a 153 cm při živé hmotnosti 650 - 680 kg
Další požadavky jsou kladeny na minimální ?funkční? osvalení, plošší hrudník, ostrý kohoutek, výrazné kyčle,
suché a konstitučně pevné končetiny. Vemeno má mít širokou a dlouhou základnu, plochý přechod na pupeční stěnu
a vzadu má být vysoko upnuté. Barva má být černobíle strakatá, přičemž se vyskytují jedinci téměř bílí či
téměř černí. Hlava má mít vždy černé odznaky.
V rámci černostrakaté populace se vyštěpuje určitý počet jedinců zbarvených červenostrakatě. Tato zvířata jsou
recesivní homozygoti a jejich výskyt je asi tříprocentní. Tito tzv. RED holštýni se v Americe v minulosti
zapisovali do samostatné plemenné knihy a od roku 1972 je vedena opět jediná plemenná kniha.
Novodobá historie černostrakatého skotu u nás začíná v 60. letech, kdy se realizovaly dovozy převážně z Dánska,
Holandska, SRN a v malé míře i z Kanady. Celkem bylo dovezeno asi 30-40 tisíc kusů převážně vysokobřezích jalovic.
Následně byly během 60. let velmi silně omezeny další dovozy a přikročilo se k převodnému křížení s býky tohoto
plemene. Nová domácí populace černostrakatého plemene byla v ČR legislativně uznána vyhláškou Ministerstva
zemědělství v roce 1983.
K opětovnému dovozu černostrakatého skotu poznamenám, že se v 60. letech v Evropě ve všech chovatelsky vyspělých
zemích začali používat špičkoví býci z USA a Kanady a byla tak zahájena ?holštýnizace?, která v současnosti pokračuje.
Původní kontinentální typ nížinného evropského skotu s kombinovanou užitkovostí byl zcela nahrazen skotem holštýnským.
Změnou užitkového typu se značně zvýšila produkce mléka, zvětšil se tělesný rámec a zlepšily se i tvarové
vlastnosti vemene.
Holštýnské plemeno je jako nejrozšířenější kulturní plemeno skotu na světě chováno v mnoha zemích všech
kontinentů (kromě Antarktidy). |
»