22.02.2005 INTENZITA ODCHOVU SELAT ZA ROK 2004 U CHOVATELŮ REALIZUJÍCÍCH PLEMENÁŘSKÝ PROGRAM A.S. GENOSERVIS VÝZNAMNĚ PŘEKRAČUJE VÝSLEDKY ČR  

22.02.2005 Pod pojmem genetický marker je možné si představit detekovatelnou variabilitu DNA o známém umístění na chromosomu, která sama ovlivňuje fenotypový projev určitého znaku a nebo je ve vztahu s variabilitou DNA, která jej ovlivňuje.  

18.02.2005 Šlechtění prasat představuje velice sofistikovanou činnost, která je náročná na sběr dat, jejich správné vyhodnocení a zpětnou aplikaci poznatků. Každý šlechtitel by měl pozorně vnímat signály z produkční sféry a sledovat trendy v zahraničí. V tomto kontextu lze konstatovat, že striktní uzavření domácí populace by nebylo nejlepší alternativou. Občasné přilití krve z genofondu chovatelsky vyspělých zemí může domácí populaci obohatit a ukázat nové směry. Na druhé straně se musí velice přísně ohlídat zdravotní kritéria.  

18.11.2004 ÚROVEŇ ODCHOVU SELAT A POČTU VYKRMENÝCH PRASAT OD PRASNICE JE LIMITUJÍCÍM FAKTOREM PRO ZAJIŠTĚNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI JEDNOTLIVÝCH CHOVATELŮ PRASAT  

06.09.2004 Prasečí stresový syndrom (PSS) je označením pro celou škálu příznaků, reakcí a následků vlivem stresových faktorů na zvířata. Je způsoben bodovou mutací na 6. chromozomu, kde báze cytosin je nahrazena bází thymin (1843. báze). Tato mutace ovlivňuje činnost vápníkového kanálu v sarkoplasmatickém retikulu v buňkách kosterního svalstva (zvýšení Ca2+). Gen odpovědný za stres se označuje mnoha zkratkami: HAL → MHS → RYR → CRC.  

17.08.2004 Nové studie provedené ve Španělsku nám dokazují schopnosti dobře navržené a zbudované klimatizace ve stáji eliminovat tepelný stres kanců, a tím předcházení nárůstu abnormálních spermií v důsledku tohoto negativního faktoru.  

11.06.2004 Moderní genofond mateřských plemen prasat přináší na jednu stranu záruku dostatečné zmasilosti finálních hybridů, na druhou stranu ale souvisí s vyšší náročností z pohledu  nastartování pohlavního cyklu u prasniček a jejich úspěšného zařazení do reprodukce.  

27.02.2004 Pro ekonomickou efektivitu chovu prasat je velmi důležitý počet odchovaných selat na prasnici a rok. Tento ukazatel závisí jednak na délce mezidobí a jednak na počtu narozených selat na prasnici a vrh. V procesu šlechtění se podařilo výrazně zlepšit ukazatele jako přírůstek, podíl libové svaloviny apod., ale počet odchovaných selat jako znak s nízkou dědivostí (h2 = 0,1) se pomocí klasických šlechtitelských metod zlepšuje jen velmi obtížně.   

12.08.2003 Poznatky molekulární genetiky jsou stále častěji využívány jak v oblasti humánní medicíny, tak v poslední době zasahují i do živočišné výroby. Jako perspektivní se jeví využití znalosti genotypů tzv. genetických markerů k upřesnění selekce zvířat a záměrného připařování. Ve vztahu k reprodukci se hodně diskutuje o pozitivním vlivu genotypu genu estrogenového receptoru (dále ESR) ? viz Šlechtitel; prosinec 2002. Nové poznatky kolem této problematiky publikoval tým autorů ze Státní univerzity Ohio.  

04.06.2003 V průběhu posledního veletrhu EuroTier konaném v Německu několik společností představilo produkty na bázi kančích feromonů k podpoře reprodukce prasnic. Byla nastolena otázka co vlastně jsou feromony a jak nám můžou pomoci.  

14.08.2002 Kvalita vepřového masa bude pravděpodobně hrát významnou roli ve šlechtění plemen prasat a potažmo i v celém hybridizačním programu. Zejména přihlédneme-li k současné dobré zmasilosti jatečných prasat u některých producentů, kterých stále přibývá. V neposlední řadě nemůžeme opomenout rostoucí vliv obchodních řetězců, které mohou vyvíjet tlak tímto směrem.  

18.02.2002 Cílem chovatelů prasat v České republice je zařadit se svými výsledky mezi chovatelsky vyspělé země. Následné tabulky mohou posloužit jako orientační potenciál tím, že ukazují jakých parametrů dosahují šlechtěná plemena a nejlepší producenti v Dánsku, které je zařazováno v oblasti chovu prasat mezi přední světové země.  

29.08.2001 Každý chovatel prasat, ať vlastní nukleový nebo rozmnožovací chov nebo produkuje jatečná prasata, chce jistě mít co nejlepší ?genetiku?. Rozhodne-li se pro nákup zvířat, prodejce mu jistě nabídne nejlepší, nadstandardní, moderní atd. genetiku, genofond, genotyp, genetickou úroveň? atd. Pokud je prodejce zastáncem globalizace, nabídne genetiku (a ten který se drží klasiky použije termín krev), anglickou, dánskou, švédskou atd. Použité termíny jsem vybral z chovatelských časopisů vydaných v roce 2001 v ČR.  

16.05.2001 Český normalizační institut vydal novelizovanou ČSN 46 6160 Klasifikace jatečných těl prasat. Právní závaznost této normy vychází ze zákona č. 306/2000 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti 1. 4. 2001. V praxi to znamená, že dnes lze zatřiďovat jatečná prasata pouze na základě objektivně stanoveného podílu libového masa.  

15.03.2000 ánský národní šlechtitelský program DanBred je organizován Národní komisí pro produkci prasat, která úzce spolupracuje se třemi kooperujícími jatečnými komplexy. Tento systém umožňuje velmi pružnou reakci dánských šlechtitelů vzhledem k požadavkům trhu. Celková roční produkce přesahuje 23 mil. jatečných prasat, přičemž Dánsko patří k významným vývozcům vepřového masa. Export dosahuje přibližně 85 % celkové produkce.  

10.03.2000 Šlechtitelská a plemenářská práce na všech úrovních chovu, především však ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech, je stále charakterizována zvýšeným selekčním tlakem na snižování výšky hřbetního tuku a zvýšení podílu libové svaloviny u otcovských a obzvláště pak u mateřských plemen prasat.  

10.03.2000 Několik let diskutovaná problematika zpeněžování prasat v ČR dle podílu libové svaloviny nabývá v letošním roce konkrétní podobu. Objektivní klasifikace jatečných těl prasat a nákup podle kvality ? podílu libového masa - je součástí legislativy v zemích EU a dá se předpokládat, že v krátké době bude tomu stejně i u nás.  

10.03.2000 Blížící se zavedení plošného zpeněžování aparativní klasifikací jatečných prasat dle podílu libového masa (SEUROP) vyvolává časté diskuse na toto téma. Do diskuse se zapojují odborníci z řad chovatelů, zpracovatelů, plemenářů i dalších institucí. Tento text je reakcí na článek uveřejněný v Zemědělských listech č. 45/99 z 15. 11. 1999 s názvem Zamyšlení nad současným stavem hybridizace v chovech prasat v ČR. Myslíme si, že došlo k interpretaci starších (a navíc nesrovnatelných údajů), a proto bychom rádi uvedli nejaktuálnější informace k praktické realizaci plemenářských programů. To, že se konečně jeví šance v krátké době zavézt zpeněžování prasat dle jejich kvality - podílu masa jistě uvítají všichni reálně uvažující chovatelé i zpracovatelé. Jedině tento způsob může zvýhodnit prvovýrobce, kteří provádějí cílevědomou plemenářskou a chovatelskou práci ve svých stádech prasat.  

16.03.1999 Tak jak se zákonitě vyvíjí snaha všech chovatelů a plemenářských organizací o zlepšování reprodukčních     a užitkových vlastností prasat, souběžně se musí vyvíjet i postupy, jak tyto vlastnosti objektivně zjišťovat, porovnávat a vyhodnocovat. Jen tak lze přesně určit míru genetického vlivu rodičů a přenos důležitých znaků na své potomstvo.  

00.00.0000 V Dánsku byl proveden experiment k určení barvy masa čtyř plemen, jakož i k určení Genetické souvislosti mezi barvou masa a jeho charakteristickými vlastnostmi.